Chcete podpořit své trávení, imunitu nebo se zotavit po užívání antibiotik, ale při výběru doplňků stravy tápete v pojmech? Lidé se často ptají: „Mám si koupit probiotika, nebo spíše laktobacily?“ případně „Je v tom vůbec nějaký rozdíl?“
Pojďme si v tom udělat jasno. Tento článek vám vysvětlí, co jsou probiotika, jakou roli v nich hrají laktobacily a podle čeho poznat nejlepší probiotika pro vaše zdraví.
Co jsou probiotika?
Probiotika je nadřazený, souhrnný pojem. Jedná se o živé mikroorganismy (bakterie nebo kvasinky), které v přiměřeném množství přinášejí svému hostiteli, tedy člověku zdravotní užitek.
Přirozeně osídlují náš střevní mikrobiom, kde pomáhají se zpracováním stravy, produkcí některých vitamínů (např. řady B a K), a především chrání tělo před přemnožením škodlivých patogenů. Podstatná část naší imunity sídlí právě ve střevě, a proto mají probiotické kultury zásadní vliv na celkovou obranyschopnost.
Co jsou laktobacily?
Laktobacily (Lactobacillus) jsou konkrétním rodem přátelských bakterií, které patří do rodiny probiotik. Významně se podílejí na kvašení (laktátové fermentaci) a přirozeně se vyskytují v lidském těle, nejen ve střevech, ale například i v ústní dutině nebo u žen ve vaginální mikrobiotě.
Mezi nejznámější zástupce patří například Lactobacillus acidophilus, Lactobacillus rhamnosus nebo Lactobacillus reuteri. Produce kyselinu mléčnou, čímž snižují pH ve střevě a vytvářejí prostředí, ve kterém se špatným bakteriím nedaří.
Jaký je tedy hlavní rozdíl?
Odpověď je jednoduchá: Každý laktobacil je probiotikum, ale ne každé probiotikum je laktobacil.
Představit si to můžete jako vztah mezi pojmy „ovoce“ a „jablko“.
- Probiotika jsou celá kategorie (všechno ovoce).
- Laktobacily jsou konkrétním druhem v této kategorii (jablka).
Pokud si tedy kupujete produkt označený pouze jako „Laktobacily“, kupujete si pouze jednu konkrétní skupinu probiotických bakterií.
Jaké další bakterie mohou probiotika obsahovat?
Kromě laktobacilů obsahuje zdravý střevní mikrobiom stovky dalších druhů mikroorganismů. V kvalitních doplňcích stravy byste proto měli hledat i další probiotické kultury:
- Bifidobakterie (Bifidobacterium): Klíčové bakterie obývající především tlusté střevo. Pomáhají při trávení vlákniny, prevenci zácpy a tlumí zánětlivé procesy.
- Streptokoky (Streptococcus thermophilus): Zlepšují stravitelnost laktózy a podporují rovnováhu v tenkém střevě.
- Přírodní kvasinky (Saccharomyces boulardii): Mimořádně odolný kmen vhodný zejména při cestovatelských průjmech nebo během užívání antibiotik.
Podle čeho vybírat kvalitní probiotika?
Při výběru se nenechte zlákat jen chytlavým obalem. Kvalitní probiotika poznáte podle následujících kritérií:
- Komplexnost (počet kmenů): Monokulturní přípravky (obsahující jen 1 kmen) mají omezený účinek. Sahejte po virokmenových (multikmenových) probiotikách, která kombinují různé rod Lactobacillus i Bifidobacterium.
- Množství živých kultur (CFU): Údaj CFU (Colony Forming Units) udává počet živých bakterií v jedné dávce. Pro běžnou denní péči je ideální hodnota mezi 5 až 20 miliardami CFU.
- Přírodní složení bez zbytečných aditiv: Sledujte čistotu složení. Doplňky bez syntetických plniv, alergenů a zbytečné chemie jsou pro střeva nejšetrnější.
- Stabilita a garance účinnosti: Dobrý výrobce garantuje obsah živých kultur do konce data spotřeby, nikoli pouze v době výroby.
Kdy je vhodné probiotika užívat?
Zařazení probiotik dává smysl nejen při potížích, ale i v rámci prevence:
- Při a po užívání antibiotik: Antibiotika ničí špatné i dobré bakterie. Probiotika pomáhají mikrobiom obnovit (užívejte je s odstupem alespoň 2–3 hodin od antibiotik).
- Při trávicích obtížích: Nadýmání, křeče, zácpa nebo nepravidelná stolice.
- Před cestováním do exotiky: Jako prevence cestovatelského průjmu (začněte užívat 7–10 dní před odjezdem).
- Při oslabené imunitě: Zmírňují náchylnost k sezónním infekcím.
- Při dlouhodobém stresu a špatné životosprávě: Stres prokazatelně ničí zdravé střevní prostředí.
Nejčastější mýty o probiotikách a laktobacilech
- Mýtus 1: „Stačí jíst jogurty, doplňky stravy nejsou potřeba.“
Fakt: Fermentované potraviny (jogurty, kefíry, kysané zelí) jsou skvělé, ale množství bakterií v nich často nestačí na cílenou regeneraci mikrobiomu, zvláště po antibiotikách nebo při stravovacích omezeních.
- Mýtus 2: „Čím více miliard CFU, tím lepší produkt.“
Fakt: Extrémně vysoké číslo (např. 100 miliard) nemusí znamenat lepší účinek. Záleží především na pestrosti kmenů a jejich schopnosti přežít průchod žaludkem.
- Mýtus 3: „Všechna probiotika se musí držet v lednici.“
Fakt: Moderní technologie zpracování (např. lyofilizace) umožňují uchovávat mnohé stabilní kapsle a prášky při pokojové teplotě, což je ideální i na cesty.
Závěr: Co tedy vybrat?
Sáhnout pouze po samostatných laktobacilech je jako poslat do zápasu jen jednoho hráče místo celého týmu. Pro maximální péči o střevní mikrobiom volte komplexní, multikmenová probiotika na přírodní bázi, která kombinují laktobacily s bifidobakteriemi a dalšími synergickými kmeny.
Vyzkoušejte naše multikmenová přírodní probiotika Probiomea➔
